Tak jsem od rodiny dostal termického větroně Mystique 2.9 s třímetrovým rozpětím – úžasná podívaná.
Od Vánoc si hraju s tím, abych tam narval elektroniku a složil pár kousků dohromady, co nedodělali ve fabrice. V samém finále jsem zjistil, že koupí o něco lehčích baterek (s nižší kapacitou) jsem se dostal do problémů s těžištěm, takže všechno znovu rozdělat a přehrnout co nejblíž na vrtuli (přijímač, baterku, regulátor). S odřenýma ušima to vyjde akorát. Včera mi dali u Reichardta ještě pár dobrých rad (jakože když ta výškovka má v napojení lehkou vůli, tak zakapat lepidlem a vyvrtat znovu přesně na průměr hřídele, a dalších pár drobných rad k tomu). Tak to vypadá, že od tohoto víkendu budu už jen ekat na slušný počasí na zalétání a když to klapne, tak i na lítání. Termika nula, ale i tak to může být zajímavé – fakt mě zajímá cestovka a jaký horor s tím bude přistát bez škod. Jen mě trochu zklamal graupner, který má jen jeden slot pro telemetrii, než by člověk kupoval telemetrický rozbočovač, tak už je levnější koupit přijímač s variem a to měřidlo napětí na článcích baterek dát do telemetrie, ale no co už, peníze tu budou a my tu nebudem….

Tak si ve středu vyzkouším překopnutí nastavení z jednoho přijímače na druhý a uvidíme, jak to pude. Pak ještě horkovzduškou pistolí vyhladit faldy (snad to nespálím) a budeme k letu připraveni!